Dopis mému budoucímu já

28. července 2016 v 15:00 |  Výkřiky do tmy
Mé drahé budoucí já,

dobrovolně bych s tebou nikdy nenavazovala kontakt, ale když musím.. Možná ani nechci vědět, jak se máš. Možná jsi plná života a užíváš si, vaříš zdravá jídla, máš velký dům, ale můžeš také ležet na smrtelné posteli. Možná už ani nejseš. Možná se ti život sesypal jako domeček z karet. Mě se sesypal jako domeček z karet. Neustále na to zapomínám, píšu přece sobě. Celé je to jedno velké Možná. Možná tohle, možná tamto. Třeba jsi za vodou a plánuješ rodinu, nebo ji už máš. Do jakého období ti vůbec píšu? Kolik ti je? Umím si představit tvé schoulené tělo na podlaze, pod děravou dekou na studené dlažbě a slyšít lid, jak trpí. Slyšíš, jak venku dupou nohy vojáků a cítíš každý jednotlivý otřes s dalším výstřelem. Také si umím představit, jak se směješ na výletní lodi a v hlavě si představuješ jednu velkou pirátskou výpravu. Držíš meč, za opaskem bambidku a v druhé ruce rum. Nojo, včera jsem koukala na Piráty z Karibiku, ale to je jedno. Každopádně, co tím chci říct? Možná se máš dobře, možná špatně, ale já to nechci vědět. Nechci znát budoucnost, protože moje přítomnost by už neměla smysl. Nechci to měnit, nějak to dopadne. A může to dopadnout jakkoliv.

Možná bych ti tu měla dát nějaké rady, ale kdo ví, k čemu ti budou. Jediné, co ti chci poradit je, aby ses neměnila. Zůstaň stejná, jako jsi byla. Kašli na ty lidi, kteří tu budou pořád a budou mít neustále něco proti tobě. To tu bude vždycky a nezbavíš se toho. Buď dál svým pánem, buď vlk, co má svou malou smečku, buď jejich alfou a pamatuj, že do té smečky patříš, ať už si myslíš cokoliv.

Někdy se může svět zdát nehostiný a nepřátelský, ale věřte, že je v něm mnohem více dobra než zla. Stačí se jen dobře dívat. To, co vám teď připadá jako řada nešťastných příhod, může být ve skutečnosti jen začátek cesty. - Lemony Snicket

S neodmyslitelnou láskou,
tvé já z minulosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | Web | 24. srpna 2016 v 22:22 | Reagovat

Já tyhle sentimentální věci zkrátka miluji. Je to něco, co mě na blogu tak baví - vlastně i mimo něj. A tyhle dopisy, ať posílané sobě či někomu z přátel ze zahraničí jsou svým ojedinělým způsobem něco úchvatného. Sama jsem ho psala, kdyby sis jej chtěla přečíst, najdeš ho v sekci Jen tak do větru. Každopádně krásný dopis :)!

2 Aethislilt Aethislilt | E-mail | Web | 30. července 2018 v 21:48 | Reagovat

Poids est comment  poupe  votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment  pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre  offre sang loin de votre coeur. Chaque  age votre  moelle  bat, il pompe le sang par  vos arteres a la  flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-et-generique/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama