Únor 2017

Spousta knih, málo času | Černá hodinka

26. února 2017 v 15:30 Černá hodinka
Tak jsem se tak poohlédla po článcích a zjistila jsem, že bych se mohla zase po delší době vykecat. Tyhle spontánní články mě moc baví a doufám, že dnes napíšu alespoň pár smysluplných řádků a ne jako jindy, kdy se snažím psát a nakonec to skončí v koši. Vždy když si to po sobě čtu, říkám si, co jsem to vůbec vymyslela.

Jako první bych začala velmi smutnou zprávou... končí mi jarní prázdniny. Ano, já vím, muselo to přijít, ale doma je tak krásně, kéž byc na žádnej intr nemusela. Po dlouhé době (dobře, byly Vánoce nedávno) jsem si užila chvíli klidu a ne samý spěch. Ono se to řekne, že na víkend jedu domu, ale ono z toho víkendu moc nezbyde. V pátek přijíždím večer a jsem po celém tom týdnu a hlavně cestě unavená, že jen lehnu a spím. Jak už to u mě bývá, druhý den vstanu později, což už mi zkrátí ten den, a poté se snažím se trochu zregenerovat. To se však protáhne, jak by ne, odpoledne mi zbývá na to, abych se alespoň pár hodin viděla s rodiči a pak si občas zkusím udělat něco do školy. A je večer.. jde se spát. A neděle? To nestačí za řeč, ta už je jen uspěchaná a plná balení a psychických příprav na odjezd. Spousta lidí odjíždí třeba až večer, no, já jedu 2 a půl hodiny, takže smůla.

Snad chápete, jak tragické je pro mě toto zjištění, že můj pohodový týden je u konce. Nejvíce jsem na prášky, že sjem toho nestihla spoustu udělat. Přivezla jsem si tři knihy, které jsem potřebovala přečíst a jak to dopadlo? Přečetla jsem dohromady ubohých dvacet stran! Dvacet! Nechápu, jak se to stalo, ale je to bohužel pravda. Můj čtenářský deník je na spadnutí a na to, že příští týden mám naplánovanou knihovnu, přičemž jsem nepřečetla zatím vůbec nic, mě také celkem stresuje. Co víc na to říct, knížek je mnoho, času málo a to mi nejvíce vadí.

Možná si ten čas okrádám pouze svým lenošením, nebo jak rodiče rád říkají "nicneděláním", ale to není tak moc pravda. Jen jsem člověk, co má více zájmů a některé jsou bohužel čaově náročné. Jako třeba hraní her. Možná si někdo řekne, jak to vůbec můžu pořadovat za svůj zájem, patří to k něčemu, co můžu vypustit, ale to není tak moc pravda. Pro mě je to stejné jako knihy. Navíc teď hraju úžasného Tomb Raidera a to nejde jentak opustit. Stejně tak musím svůj čas dělit i mezi kreslení, které sice poslední dobou celkem zanedbávám, ale stále to nějaký čas zabere.

Velkou část svých prázdnin jsem věnovala také matice. Hnusné, odporné a zákeřné matice. Příznávám se, že jsem se jí nevěnovala tolik, jak bych potřebovala, ale snažila jsem se a jak to dopadlo? Nechápu to, stále to nechápu. Někdo si řekne, pff, kvadratické rovnice, moc jednoduchý, ale já se v tom prostě ztrácím. Umím vzorečky, chápu princip, pak dostanu příklad a všechno mi vypadne. Opravdu bych potřebovala i jen na malou chviličku vyměnit s někým mozek. Jen 45 minut v úterý ráno, děkuji. Jednoduše nevím, jak se ještě více snažit.

Nejhorší na Černé hodince je, že nejdříve mám přesně v hlavě, co bych chtěla psát, ale pak mi najednou všechna témata vypadnou. Zmiznou a já nemůžu přijít na nic dalšího. Určitě je toho tak moc, co jsem tu chtěla zmínit, ale já najednou nevím nic. Někdy přemýšlím, zda bych si neměla nechat předepsat prášky na paměť, jelikož to začíná být opravdu podezřelý, jak málo si toho pamatuju. Tříbím mozek jazyky, pravidelně čtu, ale přesto se moje paměť jen zhoršuje.

Mé mozkové buňky jsou opravdu nespolehlivé, i když se snažím vymyslet další téma, ovšem spousta z toho je nezajímavá a o jiných zase nechci mluvit. Nejlepší bude to dnes tady ukončit. Jsem ráda, že jsem zvládla napsat alespoň něco, i přestože bych právě tento čas měla zrovna využívat ke škole. Doufám, že jste si své prázdniny užili a ty, které to teprve čeká, jste šťastní to tvorové.

Poslední poznámka: zhlédla jsem konečně film Warcraft a stále si nedokážu udělat názor.

Moji oblíbení kreativní tvůrci na youtube

19. února 2017 v 14:30 Výkřiky do tmy
Hledat člověka, který nesleduje alespoň jednoho člověka na youtube, kterého by měl vyloženě rád, by bylo opravdu těžké. Já nejsem výjimkou a ráda bych se s vámi o pár lidí podělila. Předem podotýkám, že sem zařadím spíš tvůrce hudby nebo makeupu, neboť další už sleduji jen gaming a to převážně spíš ve formě streamu na Twitchi, takže o tom se můžeme pobavit zase někdy jindy.
Ještě než začnu, se chci vyjádřit k mé neaktivitě. Nebudu se opět poněkolikáté omlouvat, jelikož mi to připadá už trapné a téměř nepodstatné. Jednoduše jsem neměla náladu, nápady ani čas. Pokud se to někomu zdá potěšilé, tak ať, já se jen do blogu nechci nutit, jelikož vím, jak to pak dopadá.

Frog Leap Studios - Leo Moracchioli
Skvělý hudebník i příjemný člověk. Pokud bych chtěla někoho potkat, byl by to právě on.
Často už nechápu, jak může z písničky, která je pro mne absolutně nezajímavá, něco tak úžasného. Kolikrát ikdyž se mi líbí písnička v originálu, bojím se, jak se mi bude líbit pak, ale zatím mě ani jednou Leo nezklamal.
Abych jeho tvorbu trochu přiblížila, jedná se o předělávky většinou popových písní do metalových verzí jak jen to je možné.
Jeho věrným posluchačem jsem se stala přibližně před rokem a půl, když jsem jentak náhodou při prohledávání youtube narazila právě na jeho video.